KYSELINA LISTOVÁ PLUS

    KYSELINA LISTOVÁ PLUS

    Doplněk stravy.
    Kyselina listová je důležitá pro růst zárodečných tkání během těhotenství, pro správnou krvetvorbu, pro správnou funkci imunitního systému a nervového systému.

    Kategorie: ,


    Přípravek lze koupit v internetové obchodě kliknutím na níže uvedený odkaz nebo ve všech lékárnách. Pokud ho lékárna na skladě nemá, může ho zpravidla ještě tentýž nebo následující den objednat a naskladnit.

    Koupit

    Popis

    Doplněk stravy.

    Kyselina listová je důležitá pro růst zárodečných tkání během těhotenství. Je důležitá pro správnou krvetvorbu, pro správnou funkci imunitního systému a nervového systému. Vitamín B6 je nezbytný pro správný účinek kyseliny listové. Produkt je obzvláště vhodný při plánování těhotenství, pro udržení normální krvetvorby, pro udržení normální psychické činnosti, k doplnění hladiny kyseliny listové při užívání hormonální antikoncepce, pro doplnění kyseliny listové při dlouhodobém užívání léčiv (analgetik, nesteroidních antirevmatik, antidepresiv, antiepileptik), při zvýšené konzumaci kávy a alkoholických nápojů, pro zmírnění příznaků únavy a vyčerpání.

    Doporučené dávkování

    1 tableta 1x denně večer před jídlem.
    Není určeno pro děti do 3 let. Nenahrazuje plnohodnotnou stravu. Nepřekračujte doporučené denní dávkování.

    Složení v 1 tbl.

    Aktivní látky: kyselina listová – 200 μg (100 % * DRHP), pyridoxin (vitamín B6) – 2 mg (143 % * DRHP), přídatné látky: mikrokrystalická celulosa (plnidlo), maltodextrin, stearan hořečnatý (látka protispékavá), potahovací látky: hydroxypropylmethylcelulosa, polyvinylpyrolidon.
    * DRHP – denní referenční hodnota příjmu.

    Balení

    30 tbl.

     

    Pro odbornou veřejnost

    Kyselina listová je nezbytná zvláště během období rychlého buněčného dělení a růstu, zejména v dětství a u žen v průběhu těhotenství, kdy se její potřeba výrazně zvyšuje. Zvýšený přísun kyseliny listové již několik měsíců před a po početí pomáhá předcházet vrozeným defektům plodu a vzniku chudokrevnosti. Většina naší populace trpí nedostatkem kyseliny listové. U žen, které při nedostatečném příjmu folátu otěhotní, je zvýšeno riziko defektů tzv. neurální trubice, ze které se vyvíjí nervový systém plodu, dále riziko nižší porodní hmotnosti a nedostatečného vývoje plodu. U dětí může být nedostatek folátu příčinou zpomaleného růstu. Pyridoxin (vitamin B6 ) se podílí na tvorbě nukleových kyselin, které uchovávají genetickou informaci a na přeměnách aminokyselin podle potřeb organismu. Vitamin B6 je zapojen i do procesů krvetvorby, tvorby vitaminu B3 (niacinu) a do regulace steroidních hormonů, účastní se rozkladu zásobního glykogenu na využitelnou glukózu, tvorby glukózy z aminokyselin, syntézy některých přenašečů nervového vzruchu. Potřeba vitamínu B6 výrazně stoupá v těhotenství a jeho nedostatek, kromě poruch syntézy nukleových kyselin nezbytných při tvorbě nových buněk, podporuje u těhotných žen vznik ranní nevolnosti. Jeho doplnění v těhotenství pomáhá uvolnit křeče a odstraňuje nauzeu (pocit na zvracení) u těhotných.

    Pít či nepít (kávu) ?
    PharmDr. Milan Krajíček
    Umírněně ano, ale přidejte si k tomu foláty

    Dnešní běžnou skutečností je, že až příliš mnoho lidí se bez šálku, či spíše více šálků denně, prostě neobejde (včetně autora tohoto článku). Šálek kávy doma ráno k snídani, šálek v práci pro potlačení pocitů únavy, šálek kávy na pracovní schůzce, při jednání s hosty nebo zákazníky, kelímek černé kávy z automatu na nádraží nebo v supermarketu. Na pěstování kávy a jejím požívání je zajímavé jedno: nerozděluje lidi ve světě podle barvy pleti, ideologií a náboženství: pijí ji muslimové, křesťané, židé i buddhisté … Káva však u mnoha lidí také znamená symbol siesty, alespoň krátký čas odpočinku a možnost „nabrání“ nových sil. Byla by škoda si světlou chvilku v životě odpustit. Zvláště, když se ukazuje, že benefit z konzumace kávy daleko převažuje nedostatky. Například se uvádí, že v Americe je pití kávy jedním z nejdůležitějších zdrojů antioxidantů ve stravě. Z Kalifornie přišla další zajímavá zpráva – výsledkem rozsáhlé studie na 125.000 lidech, kteří byli sledováni po dobu 8 let se prokázalo, že obsah antioxidantů v kávě je tak vysoký, že může chránit játra před účinkem alkoholu. Čím více se kávy vypije, tím je ochrana vyšší. Bohužel nebylo prokázáno, jakým mechanismem účinku chrání káva před alkoholickou cirhózou.Kávová zrna obsahují 1 až 2 % kofeinu. V šálku silné černé kávy bývá obsaženo 40 až 100 miligramů tohoto alkaloidu. Kofein stimuluje srdeční činnost a dýchání. Prostřednictvím CNS navozuje pocity rychlého potlačení únavy.V kávových zrnech je přítomen těkavý olej s charakteristickým aroma, řada sacharidů (kolem 8 %), peptidů (asi 11 %), minerální látky a asi 6 % organických kyselin, včetně kávové a chlorogenové. Kofein se úplně vstřebává a nejvyšší koncentrace je dosažena asi po půlhodině po požití kávy. Rychlost odbourávání se u jednotlivců velmi liší. Polovina vstřebaného kofeinu se vyloučí u dětí za 2,5 hodiny, u dospělých za 3-6 hodin. Vylučování je podstatně zpomaleno u těhotných a u žen hormonální antikoncepcí, naopak je zrychleno u kuřáků. Bylo prokázáno, že rozumné pití kávy nemá vliv na plodnost, potraty, porodní váhu dítěte a pokládá se za bezpečné. Kofein ve velmi malém množství přechází do mateřského mléka a v určitých případech může být příčinou nespavosti kojenců. Káva je prakticky netoxická. Dlouhodobá konzumace může způsobit nervozitu a podrážděnost. Srdeční činnost může zůstat při mírném pití i u osob se srdečními chorobami nezměněna. Při silném konzumu kávy (více než 6 šálků denně) může dojít k mírným poruchám srdečního rytmu. Na základě některých studií bylo prokázáno, že konzumace kávy vede k vylučování vápníku do moči. Ztráty vápníku jsou však velmi malé, stačí si do kafe dát 10% smetanu nebo sklenici mléka.

    Ve dvojitě zaslepené klinické studii bylo sledováno 121 dobrovolníků (nekuřáků), mužů a žen ve věku od 29 do 65 let.
    Byla sledována hladina škodlivého homocysteinu (tHCy) v následujících časových schématech: 3 týdny bez požití kávy – 4 týdny podávání 600 ml kávy denně v kombinaci s 0,2 mg kyseliny listové nebo placeba – 3 týdny bez požití kávy – 4 týdny podávání 600 ml kávy v kombinaci s 40 mg vitamínu B6 (pyridoxinu).

    Výsledky: Oproti výchozím hladinám po 3 týdnech abstinence v pití kávy došlo ke snížení tHCy 1,04 µmol/l a dalšímu snížení o 0,17 µmol/l ve skupině, která dostávala kyselinu listovou (ale zvýšení tHCy o 1,26 µmol/l u skupiny užívající placebo).Rozdíl je tedy 1,43 µmol/l.Podávání pyridoxinu prakticky nemělo vliv na hladiny tHCy.

    Závěr: Podávání 0,2 mg kyseliny listové úspěšně eliminovalo zvýšenou hladinu škodlivé aminokyseliny homocysteinu v krvi po konzumaci 600 ml černé kávy denně.

    Fenofibrát a foláty

    Fenofibrát a jemu podobné struktury patří mezi léčiva často označovaná jako antihyperlipoproteinemika.
    V přípravcích bývá přítomen v mikronizované formě.
    Uvádíme nález kanadských kliniků, kteří podávali fenofibrát a placebo 418 pacientům, postiženým diabetem 2. typu a současně dyslipidemií. Byla sledována progrese poškození koronárních arterií po dobu 3 let. Nalezené změny: 6% zvýšení HDL, snížení triglyceridů o 28%, snížení LDL cholesterolu o 5% a zvýšení plasmatické hladiny homocysteinu o 55%.

    Při angiografických měřeních nenašli korelaci mezi homocysteinem, normálním průměrem cév a procentem stenózy. Uzavírají, že prospěšné účinky fenofibrátu na progresi koronárního onemocnění nejsou snižovány tím, že fenofibrát vyvolává zvýšení hladin homocysteinu.
    Po léta jsou však v medicíně spojovány zvýšené hladiny homocysteinu s rozvojem aterosklerózy a považovány za potenciální rizikový faktor pro kardiovaskulární onemocnění.
    Francoužští výzkumníci experimenty na hlodavcích potvrdili, že fibráty opravdu mírně zvyšují hladiny homocysteinu v krvi. Zároveň srovnávali hladiny homocysteinu po podání fenofibrátu (zvýšení o 69%) a fenofibrátu spolu s folátem (zvýšení tHCy jen o 7%). Ke zvýšení došlo jen u frakce homocysteinu vázaného na protein a ten je aterogenní. Také se domnívají, že zvýšení tHCy při podávání fenofibrátu nemusí být apriori spojeno s rizikem kardiovaskulárních poškození. V literatuře je navíc diskutován problém, zda jsou zvýšené hladiny homocysteinu příčinou nebo následkem procesu a onemocnění. Také renomovaní čeští medicínští odborníci uveřejnili v roce 2001 výsledky své randomizované otevřené studie, v níže podávali pacientům 200 mg mikronizovaného fenofibratu denně a fenofibrátu s folátem po dobu 9 týdnů. Čtyři týdny před zahájením studie nebyla pacientům podávána žádná hypolipidemická léčiva.

    Výsledky:
    1. Fenofibrát samotný – zvýšení tHCy v průměru o 6,85 mikromolů na litr (12,27 – 19,13)
    2. Fenofibrát s folátem – zvýšení tHCY o 2,01mikromolů na litr (10,14 – 12,15)
    Hodnoty jsou statisticky významné p=0,014
    Sledovány byly i další ukazatele: cholesterol LDL, HDL, triglyceridy a fibrinogen.

    Autoři doporučují další studie k bližšímu objasnění, zda potlačení vedlejšího účinku by mohlo vést k vyšší farmakologické efektivnosti fenofibrátu.
    Také v diskusi uvádějí, že podávání folátů pacientům s hyperhomocyteinémií doporučila Američan HeartAssociation. Na rozdíl od fibrátů statiny jako antihyperlipidemika hladiny folátů neovlivňují.

    Favea doporučuje: poraďte se s lékařem, užíváte-li fenofibrát. Zkušený lékař vám může předepsat léčivo s obsahem kyseliny listové nebo doporučit vhodný doplněk stravy.